Lesní správa Nové Město na Moravě hospodaří na 13 780 ha lesních pozemků ve vlastnictví státu a zajišťuje odbornou správu lesa při hospodaření v lese drobným vlastníkům, fyzickým osobám a obcím na výměře 9250 ha. Katastrální rozloha lesní správy je 148 650 ha. Většina rozlohy spadá pod kraj Vysočina, severní část pod kraj Pardubický, východní a jihovýchodní okrajové části pod kraj Jihomoravský.

Přírodní podmínky

Významnou výměru lesní správy tvoří Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, s nejznámějšími přírodními útvary první zóny, vyhlášené vesměs jako přírodní památky – Krejcarský les, Devět Skal, Bílá skála, Černá skála, Dráteničky, Lisovská skála, Malinská skála, Pasecká skála, Vlčí kámen. Další přírodní památky se nachází i mimo CHKO – Šebeň a Baba v Bukách. V jihovýchodní části se pak rozkládá přírodní park Svratecká hornatina. Na jihozápadě lesní správy se rozkládá Bohdalovský přírodní park.

Geografické a geologické poměry

Geograficky leží lesní správa ve východní části Českomoravské vrchoviny. Zahrnuje nejvyšší vrcholy Žďárských vrchů, na jihu zasahuje do Křižanovské vrchoviny a na jihozápadě do Arnoleckých hor.

Geologicky náleží území lesní správy krystaliniku Českého masívu s rulami, svory, amfibolity, ortorulami. Hadce se vyskytují na revíru Sklené a Koníkov. Charakteristické pro oblast jsou časté skalní výstupy na vrcholcích. Na tomto podloží vznikly hnědé lesní půdy kyselé /oligotrofní/ až živné /mezotrofní/. Ve vyšších polohách jsou časté svahové polohy s různým stupněm skeletu až balvanů. Na náhorních plošinách středních poloh jsou půdy často ovlivňované kolísavou hladinou vody s podzolizací různého stupně.

Klimatické poměry

Klimaticky je oblast převážně mírně teplá, vlhká, v nejvyšších polohách chladná, v nižších polohách na jihu s dešťovým stínem. Průměrná roční teplota vzduchu je 6 – 7 stupňů Celsia, roční průměrný úhrn srážek 600 – 800 mm. Nadmořská výška je v rozpětí 360 – 836 m.n.m, tímto je nejvyšší bod Žďárských vrchů – Devět Skal.

Z hlediska vodních poměrů je zásadní poloha lesní správy na hlavním evropském rozvodí mezi Severním a Černým mořem.  Území je důležitou pramennou oblastí a Žďárské vrchy jsou vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Státní lesy se rozkládají i v blízkosti přehrad Hamry u Hlinska, Vír, Mostiště a nádrže Staviště, které jsou důležitými zdroji pitné vody.

Lesnické hospodaření

Území lesní správy je obhospodařováno prostřednictvím 15 revírů. Ročně těží 105 000 m³ dříví. Realizace této těžby tak představuje 7,8 m³/ha porostní půdy. Současnou dřevinnou skladbu porostů představují jehličnaté dřeviny se zastoupením 93%, listnaté dřeviny jsou zastoupené pouze 7%. Nejvýznamněji je zastoupen z jehličnatých dřevin smrk, méně potom modřín a borovice. Listnaté dřeviny představuje především buk a olše. Ostatní dřeviny jsou pouze vtroušené, a to zejména douglaska, jedle obrovská, jasan, javor a jeřáb.

Mimořádný podíl obnovy lesa melioračními a zpevňujícími dřevinami v převážně smrkových monokulturách středních a vyšších poloh lze spatřit na všech obhospodařovaných revírech a v souvislosti s tím i využití přirozené obnovy smrku. K zajímavostem na lesní správě z lesnického hlediska patří genová základna buku a smrku na revíru Devět Skal, genové základny borovice lesní (ekotyp borovice lánská) a smrku ztepilého na revíru Lány, kvalitní bukové porosty s příměsí modřínu, jedle a smrku pod Vírskou přehradou na revíru Dalečín, borové porosty na hadci dobré kvality na reviru Sklené nebo zdařilá přirozená obnova jedle bělokoré na revíru Bohdalov.

Veřejná funkce lesa

Lesy na Vysočině jsou největším přírodním bohatstvím a mají významný rekreační potenciál. Záměrem lesní správy je působit na veřejnost, aby se zlepšil její vztah k lesu. Snaha zpříjemnit veřejnosti pobyt v lese je realizována prostřednictvím péče o pomníčky, studánky, drobné přírodní výtvory, výstavbou a údržbou drobných staveb, drobných vodních nádrží, turistických cest a budováním zastřešených odpočívadel.